Před pár měsíci na český trh přišla čtvrtá edice hry Twilight Imperium. Hra je to populární a má okolo sebe určitou kultovní auru – jakkoliv jsem na výrazy kultovní a legendární jako novinář alergický a když mám nutkání to v nějakém článku napsat, tak se raději klepnu přes prsty, tady to opravdu sedí.
Ve Fantasy Flight Games o jedinečnosti TI dobře vědí a náležitě o hru pečují i z hlediska lore. Jeden ze tří sešitů pravidel, které v krabici najdeme, nejsou vlastně pravidla, ale vyloženě vyprávění o světě, ve kterém se TI odehrává. To se u moc deskovek nevidí. Vývoj hry od prvního vydání v roce 1997 ušel značný kus cesty a čtvrtá edice je pochopitelně (zatím) finálním evolučním článkem se vším všudy: obsahuje sedmnáct(!) hratelných ras, které třetí edice představila v základní verzi i následných rozšířeních.
Tento článek jsou jenom první dojmy, proto nehodlám moc zabíhat do mechanik hry či popisu jednotlivých komponent. Na to bude čas v recenzi. Ale informace o rasách zaznít musela, protože je pro hru zásadní. Každá rasa se od sebe dost liší a tím se liší i přístup, jakým vy budete za zvolenou rasu hrát. My jsme první hru absolvovali ve třech, což není úplně šťastné číslo. Tak jako u Hry o trůny platí, že čím víc hráčů, tím víc si hru užijete naplno. Abych uvedl konkrétní příklad: zatímco kamarád hrál za lidi, jejichž síla v množství mu brzy umožnila mít největší flotilu v galaxii, já hrál za Hacanské emiráty, vesmírné kočky, které jsou silné v obchodu a v diplomacii. No jo! Jenže jak mám vést diplomatická jednání a obchodovat, když se se mnou nikdo bavit ani obchodovat nechce, protože prostě nemusí? Jinými slovy, ve třech lidech k vítězství hráči stačí prostě jenom hrubá síla a nemusí se s nikým o ničem bavit. V šesti lidech už se naopak musí uzavírat aliance, dohody, obchody a je to teprve ta pravá space opera, kterou má Twilight Imperium od začátku být. Myslete na to, pokud zvažujete koupi hry.
Nicméně i ve třech jsme se bavili královsky, i když to byly víceméně jenom závody ve zbrojení (ve kterém obchodující kočičí diplomati moc nevynikají, že ano). Hra vypadá složitě a při prvním rozbalování krabice se obsahu i tloušťky pravidel možná leknete, ale během pár kol dostanete pravidla a mechaniky do ruky a pak už je jen a pouze na vás a vaší strategii, jak si povedete. Doporučuju v tomto směru kouknout i na tutoriálová a předváděcí videa, hodně pomůžou s počáteční orientací, zbytek vám naskočí během odehrání prvního či druhého kola a pak už velkou část úkonů budete provádět automaticky jako staří mazáci.
Z TI jsem nadšený. Opravdu hodně a už teď tuším, že recenze bude mít vysoký hodnocení. Nicméně ji nehodlám psát, dokud si TI nezahrajeme v šesti lidech. Ale pracuju na tom, aby to bylo co nejdřív. Jak kvůli článku, tak kvůli touze si TI zahrát znova, což je pocit, který jsme v sobě měli už v půlce první hry: těšení se na druhou, jak zkusíme jiné rasy, jiné taktiky a už aby to honem bylo. Která hra tohle v sobě má?