Tolkienovi fanoušci se dočkali. Po dlouhé době vyšla pořádná deskovka ze světa Středozemě. Zábavy nabízí hromadu a přímo si říka o další rozšíření.
Ach, ty povinnosti v redakci! Člověk se zamotá do uzávěrek, ani neví jak. A tak se stalo, že se ke hře Pán prstenů: Putování po Středozemi zde na blogu dostávám až po více než měsíci od jejího vydání. Ačkoliv jsem o této deskovce napsal článek do květnového Headlineru (http://casopis.headliner.cz/2019-5/v-kuzi-bilba-pytlika/), šlo spíš o osobní pohled a psali jste si o širší recenzi. Máte ji mít, i když hodnocení je asi zbytečný: s klidným svědomím vám rovnou můžu doporučit koupi.
Putování po Středozemi je kooperativní hra pro jednoho až pět hráčů. Ti prochází scénář za scénářem a podle toho, jak na jednotlivých mapách pochodí, pokračují pak do další s nějakou výhodou nebo nevýhodou a vylepšenými postavami. Důraz na narativní pojetí je zde důležitý, hra počítá s tím, že ji budete hrát jako kampaň. Jednorázově si můžete zahrát s kamarády taky, ale jste silně limitováni tím, jaké scénáře máte k dispozici.
Hra se totiž neobejde bez aplikace. Ta zde supluje pána jeskyně, ovládá potvory, odhaluje mapu, zároveň si pamatuje progres družiny, skrze vaše činy odvíjí vyprávění a navazuje na sebe další scénáře. V článku o Panství hrůzy jsem psal, že mi hra s aplikací úplně nesedla. Putování po Středozemi je opačný případ. Navzdory počáteční skepsi jsem si po pár kolech propojení deskovky s aplikací zamiloval. Nevýhoda bohužel je, že jak počítá s narativním pojetím, neumožňuje během kampaně měnit družinu. Rozehráli jsme hru ve třech a když se k nám chtěl pak přidat kamarád, nezbývalo, než celou kampaň rozehrát znova. Na druhou stranu aplikace počítá s částečně náhodně generovaným obsahem, takže nehrozí, že byste na jedné mapě zažili to samé dobrodružství dvakrát.
Co se pravidel týče, přejdou rychle do ruky. Pohyb je hodně podobný deskovce Fallout (mimochodem, těším se na rozšíření New California!), kde jsou jednotlivé mapové hexy rozdělené na menší území, po kterých se můžete během kol pohybovat.
Ovládání postav i boj zase připomínají Nemesis. Vše se odehrává pomocí karet, ve hře není jediná kostka. Každá postava má svůj balík a vy s ním pracujete dvěma způsoby: buď si berete karty do ruky a hrajete je jako akce, které jsou na kartách napsané, nebo si taháte z balíku a podle odhalených symbolů vyhodnocujete boj. Zní to složitě, obejít se bez kostek a všechno řešit kartama, ale nebojte se, jeden dva scénáře a už to budete brát jako jednoduchou mechaniku.
Když jsme u těch scénářů, tak tady tkví jedna z nejsilnějších stránek celé hry. Kampaň je rozmanitá, střídá prostředí i tempo a překvapivě velký efekt na zábavu mají „miniscénáře“ odehrávající se na smršťené obdélníkové mapě. Ta představuje malý prostor, většinou nějaký interiér, ve výsledku však nejde o žádné minihry na naředění kampaně, ale o stejně hodnotné příběhové součásti. Když jsme se z Divočiny plné skřetů a vrrků přesunuli do Opuštěného hostince, kde jsme se z družiny uřícených bojovníků změnili na ostražité detektivy, byl to skutečně příjemný moment nejen změny, ale i vydechnutí a narativního osvěžení. A takových momentů má v sobě kampaň mnohem víc.
Technicky si hra zaslouží jenom samou chválu. Mapa je zpracovaná hezky, karty doprovází povedené ilustrace (některé jsou prý identické s karetním Pánem prstenů od stejné firmy, toho jsem ale bohužel nehrál) a vyzdvihnout je třeba figurky. Putování po Středozemi obsahuje jedny z nejlepších modelů, jakých byli zatím ve Fantasy Flight Games schopni a třeba Panství hrůzy překonává rozdílem třídy. Jediné chyby technického rázu, na které budete při hraní narážet, je špatná korektura textů v aplikaci, ale to není nic, co by neopravil malý update.
O Putování po Středozemi by se toho dalo napsat mnohem a mnohem víc, ale zase bych rád, aby byl tenhle článek alespoň trochu k učtení. Proto to tady utnu a dáme si rovnou verdikt. Jděte do toho. Je to skvělá hra, u které jsme se bavili královsky a sotva jsme jeden scénář dohráli, už už jsme se třásli na další. Menšího využití hra najde v případě, že se jednou sejdete na deskovky v pěti a další den ve třech, to prostě na kampaňové hraní tohoto formátu není a v takových případech necháte Pána prstenů asi raději v polici. Ale v ustálené sestavě si celou kampaň užijete božsky. Já už hladově vyhlížím další rozšíření, protože tahle hra si je rozhodně zaslouží.
Hodnocení: 5/5
