Červenec 2019

Hra Honba za prstenem umožní hráčům prožít jednu z nejnapínavějších kapitol Pána prstenů. A ještě k tomu vypadá skvěle.

Jsem ve skluzu. Kdo sledujete můj FB, víte, že Honbu za prstenem jsem si koupil už někdy před čtvrt rokem. A teprve teď jsem se dostal pořádně k jejímu prostudování (takže si dáme první dojmy), ale ještě jsem neměl čas si ji zahrát s mými nerdybros (takže na recenzi si počkáte). Už teď si ale myslím, že ji miluju.

Honba za prstenem stojí na známém modelu hry na četníky a zloděje, kterou popularizovala deskovka Scotland Yard. U nás je známá hlavně její regionální mutace pojmenovaná Fantom staré Prahy. Jde o to, že jeden hráč hraje za zloděje, který se pohybuje po mapě a snaží se utéct četníkům. Za ty hrají ostatní hráči. Četníci mají výhodu v přečíslení, zloděj zase není vidět a během hry pouze trousí stopy, kudy se snaží uniknout. Pokud četníci zloděje najdou, vyhráli, pokud se zloděj dostatečně dlouho vyhýbá střetnutí, utekl a vyhrál on.

Je to jednoduchý a velmi zábavný model, ale taky je to deskovka z 80. let (Fantom z devadesátek). Od té doby se hry hodně posunuly a i když se Scotland Yard i Fantom prodávají ještě dneska, jejich model přejaly a do moderní podoby rozvinuly další hry jako Dracula nebo Narcos. Honba za prstenem je na tom podobně, ale používá mechaniky, které často na původní Scotland Yard dají úplně zapomenout a plně hráče ponoří do světa Středozemě.

Hra je rozdělená na dva scénáře, které se odehrávají každý na jiné straně mapy. V prvním scénáři jeden hraje za Froda a snaží se utéct z Kraje do Hůrky, zatímco jej po mapě nahání čtyři prstenové přízraky. Druhý scénář se odehrává na cestě z Hůrky do Roklinky. Hráč, který hrál za Froda, se nyní zhostí role Gandalfa a snaží se ochránit partu hobitů vedenou Chodcem, jejíž pohyb po mapě je automatizovaný. Čtyřem přízrakům zase na pomoc přispěchá Černokněžný král z Angmaru. Za něj hra hraje automaticky podobně jako za Froda s Chodcem, tudíž se nemění počet hráčů, jen se lehce změní herní styl.

Ve hře se střídají denní fáze, za světla má výhodu Frodo, v noci jsou silnější přízraky. Navíc je hra prošpikována různými setkáními, třeba s farmářem Červíčkem nebo Tomem Bombadilem. Tím se neustále odehrávají nějaké události, které původní model četníků a zloděje mění vlastně na dobrodružný trip. Hra se tak přesouvá do modelu jakési hybridní adventury. Střetnutím Froda s přízraky hra nekončí (ve Scotland Yardu už by četníci vyhráli), ale dává mu šanci uniknout. Frodo ovšem během celé hry bojuje s údělem nositele Prstenu a postupně propadá do temnot. Jeho hráč se tak pohybuje neustále na hranici rizika a v momentě, kdy Prstenu propadne, došlo k Frodově porážce a získání Prstenu Sauronem. Temnota Froda nepohlcuje jen skrze setkání s přízraky, ale právě i náhodnými událostmi během hraní, takže zlatej Červíček.

Kromě zajímavých a na první pohled zábavných pravidel hra nabízí i hezké technické provedení. Ilustrace jsou nádherné, stejně tak se povedly figurky postav, které se šikovnému barvíři neztratí i na výstavce v poličce. Výborný nápad je dát hráči za Froda k dispozici zmenšenou mapu schovanou za jakousi zástěnou, protože se tím eliminuje jeden problém, na který u těchto her narážím: hráč hrající za zloděje musí každou chvíli koukat do mapy a četníci z jeho očí můžou vyčíst, kde se zrovna pohybuje. Je to detail, ale pro tempo hry má zásadní význam.

Už jsem se rozepsal až až, tenhle text by měl být taky nějak k učtení. Asi jste z prvních dojmů poznali, že mě Honba za prstenem nadchla už po rozbalení a prostudování pravidel. Co teprve, až si ji pořádně zahrajeme! Těšte se na recenzi, něco mi říká, že to bude stát za to.

Plným názvem Harry Potter Miniatures Adventure Game se dočká druhé edice. Předprodej je spuštěn od 16. července, ale něco tady nehraje…

Sotva jsem se o existenci deskovky dozvěděl, zastříhal jsem ušima. Tato hra v sobě kombinuje jednoduché deskovkové mechaniky s vypiplanou technickou úpravou figurkových her a nadchla mě už když společnost Knight Models oznámila její výrobu a přípravu kickstarterový kampaně. „To zas bude plastu“, říkal jsem si při představě, do jakých rozměrů měla hra potenciál nabobtnat přes stretch goals.

Smůla. Pár dní před startem Knight Models hru stáhli a rozhodli se to vydat bez asistence komunity. Stretch goals měli evidentně připraveno hodně, protože brzy po vydání základní krabice na trh dodali obrovské množství rozšíření. A já věděl, že tahle hra mě mine. Protože ty ceny byly naprosto mimo. Vyrovnaly se, ba dokonce překonávaly ceny modelů od Games Workshop, ačkoliv ani zdaleka nedosahovaly jejich kvalit ani nenabízely tu modelářskou nadhodnotu. Nebýt to značka Harry Potter, musela by se hra prodávat o třetinu levněji, aby v takovém provedení odpovídala standardu trhu. A to ještě s přivřenýma očima.

V Knight Models se podle mě chytili za nos, jinak si nedokážu představit, že necelý rok(!) po vydání hry nyní přichází s její druhou edicí. Navíc ve skutečnosti o novou edici nejde, protože jde jen o nové vydání základní krabice s pár vylepšními. Modely jsou z lepšího resinu, což teda zoufale potřebovaly, protože Knight Models s kvalitou materiálu jejich figurek bujujou už roky. Nově mají všechny figurky v krabici i žetony z kartonu, asi abyste si nechali ty figurky na výstavce a ošoupali si jen papírky. Zlepšila se kvalita materiálu ostatních komponent, od žetonů přes karty až po hrací desku. To je sice super, ale proč se to jmenuje druhá edice, když v hraní se takový pojem používá pro novou edici pravidel a ne facelift základní krabice?

Necelý rok po vydání je to podle mě jen a pouze marketingový trik. v Knight Games si přiznali chybu, uvědomili si, že takhle to měli začít dělat od začátku, jen to teď musí nějak šikovně prodat. A i když se nálepce jménem 2nd edition musím v duchu smát, pořád tý hře fandím. A pokukuju po ní, ne že ne, vím že má potenciál oslovit širší veřejnost než tradiční hráče figurkovek a podle toho může mít náležitý support, pokud se jí vytvoří komunita. I u nás. Jednou se třeba dočkáme turnaje, kam každý přijde se svým oblíbeným týmem kouzeníků nebo smrtijedů a pokusí se stát králem Bradavic. Ale do toho je ještě daleko. Nejdřív by to chtělo trochu ubrat na ceně.

Po zhruba dvou letech od backnutí na Kickstarteru jsem se dočkal. Přišla mi Johanka z Arku. A je to ještě větší nerdgasm, než jsem čekal.

Už když jsem tu kampaň viděl, bylo mi jasný, že tuhle hru prostě nezbytně potřebuju. Wargaming zasazený do Stoletý války? Okořeněný navíc tím, že na bojiště vlítnou andělé, démoni, jednorožci, upíři nebo bazilišci a pak se to tam řeže všechno dohromady? Dejte to sem!

V jádru má hra nastavený klasický wargamingový model: máte proti sobě Francouze a Angličany, každá armáda má k dispozici pěchotu, jízdu a hrdiny (za Francii bojuje taky Jan Lucemburský), hráči pak jednotkami šoupou po hexové mapě a snaží se zvítězit nad soupeřem. To je ale jen špička ledovce. Johanka z Arku je originální a nesmírně působivá tou hromadou dalších vrstev, které mají hráči k dispozici. Už v základní krabici najdete pár nemrtvých, kteří hru samozřejmě od historického wargamingu posouvají někam úplně jinam, ale ta pravá divočina nastává se všemi těmi modely a frakcemi okolo, které sice nejsou v základní krabici, ale kickstarteroví backeři je dostali v rámci stretch goals a kampaňových exkluzivit.

Tak do hry přibyla armáda Osmanské říše, kterou do bitev vede Mehmed II. Dobyvatel, co tomu šéfuje ze svého stanu na létajícím koberci podepíraném velkým džinem (bez ironie, koukněte na ten model dole v galerii), Vlad Tepeš zase s figurkami ze základní krabice vytvoří valašskou armádu. A aby toho nebylo málo, můžete bojovat proti griffovi, baziliškovi, je tu dokonce smrtka s kosou a všemu vévodí majestátní The Beast. A to zdaleka není všechno, kdybych tu měl vyjmenovávat model za modelem, vypadalo by to jako nákupní seznam v supermarketu po výplatě.

Kromě figurek obsahuje Johanka z Arku i několik kusů terénů, kostel, stromy nebo domečky jsou součástí základního balení, backeři dostali i velkou hospodu. Kartonových komponent překvapivě není mnoho, ale to se mi na té hře líbí. Z papíru jen mapa a nezbytné žetony, všechno ostatní hezky plasticky. Součástí hry jsou i karty jednotek a speciálních událostí, což je potřeba zmínit z jednoho důvodu.

Tento text jsou první dojmy, až budu psát recenzi, může se můj názor lišit. Ale co jsem tak studoval pravidla, Johanka z Arku je wargamingová hra jenom formátem a výpravou, pravidlově připomíná spíš kombinaci složitějších strategických a rpg deskovek. Wargaming opravdu hodně stojí na tom, jak uvažujete jako velitel, jak svou armádu vedete do boje, manévrujete proti soupeři, volíte různé strategie. V Johance jde víc o zážitek, o dobrodružství a tomu odpovídá i průběh hry. Souboje jsou zjednodušené na házení pár kostkami, naopak důležitou roli hraje prolejzání mapy, interakce s NPC postavami, které vám zadávají úkoly, prozkoumáváte budovy…Je to hodně zajímavá kombinace dvou různých herních žánrů a ve výsledku právě tento koktejl mechanik s originálním settingem a výtečnými modely podle mě dělá Johanku z Arku tím, čím je. Tedy deskovkářské porno s takovým množstvím modelů, že to budu barvit několik měsíců.

Na druhou stranu je velká otázka, nakolik má tahle hra potenciál pro organizované nebo rovnou turnajové hraní. Podle mě minimální, tuplem s přihlédnutím k tomu, kolik lidí v Česku Johanku z Arku vlastní. Ale dva až čtyři hráči se spolu vyřádí dost. Aby taky ne, když už druhý scénář je bitva u Kresčaku a k dispozici jsou i úlety jako scénář No More Room in Hell, ve kterém se, jak už lze poznat z názvu odkazujícího na Romera, banda přeživších hrdinů brání nájezdům nemrtvé armády.
Moje první dojmy jsou proto veskrze pozitivní. Zátěžovým testem ale Johanka projde samozřejmě až v momentě, kdy si ji s kamarády pořádně zahrajeme.