Nezařazené

Nezařazené

Cthulhu – Death May Die: Lovecraft by zíral

IMG_0746
views
171

Fanoušek Lovecrafta se může tetelit blahem. Jeho milovaný spisovatel zažívá v popkultuře nebývalý rozkvět. Deskovka Cthulhu – Death May Die je zatím posledním přírůstkem do rodiny lovecraftovských her. A jde na to chytře.

Vzhledem k tomu, že na Lovecraftovo dílo se už nevztahuje duševní vlastnictví, stalo se volně přístupným a díky tomu se v poslední době adaptuje do řady komiksů, videoher, karetních i deskových her a dalších srand. Trh si kvalitu profiltruje sám, takže se stalo, že v rámci deskovek se jaksi monopolizovala značka Arkham Horror od Fantasy Flight Games. Dělají to dobře, ty hry jsou zábavné, stylové…ale něco tomu chybí. Konkurenční společnost CMON přesně vyhmátla co a nyní přichází se svou vlastní lovecraftovskou deskovkou. Dvě věci odlišují Cthulhu od Arkham Horroru: tempo hry a FIGURKY! Záměrně jsem to slovo zvýraznil, protože i na standardy CMONu jsou figurky v Cthulhu báječné. To, co vydali FFG pro Panství hrůzy najednou vypadá jako špatný vtip (a to tu hru mám jinak rád).

Cthulhu jsem koupil přes Kickstarter včetně rozšíření, takže mi přišly tři krabice: základní hra, rozšíření a bonusy z kickstarterové kampaně. Je to opravdu hromada komponent a přehrabovat se v tom je tak trochu porno, vidíte z fotek sami, jak pečlivě CMON tentokrát krabice rozvrhli: hromada samostatných krabiček a chytře navržené inzerty, takže i to kvantum plastových figurek se pohodlně vejde do krabice klasického deskovkového rozměru. Krabičky jsou nutné, protože tvoří jednu ze základních mechanik hry.

Máte dva druhy krabiček: scénáře a prastaré. Na začátku hry si zvolíte, jaký scénář chcete hrát, následně vyberete, proti jakému prastarému chcete bojovat. Obsah obou zvolených krabiček, tedy figurky, žetony a karty, pak spojíte dohromady a s tím následně hrajete. Je to dobrý způsob, jak znásobit znovuhratelnost. V základní hře máte šest scénářů a dva prastaré, Cthulhu a Hastura. To dává dohromady dvanáct variant hry. S rozšířením a bonusy naroste počet scénářů na patnáct a čtyři prastaré. A ty kombinace tady fakt nejsou naoko. Liší se jak scénáře, kde v jednom třeba ničíte laboratoř, zatímco v dalším hledáte zrádce ve svých řadách, tak prastaří. Ti fungují jako bossové, kteří vám brání ve splnění scénáře a každý na to jde jinak. Dagon postupně detektivy přetváří ve své nestvůry, Cthulhu prostě nakráčí do mapy a začne rozsévat smrt, zatímco Hastur proti detektivům posílá své fanatické kultisty. Když si představíte, že takto variabilní scénáře i bosse můžete volně kombinovat, asi už máte jasno, kolik srandy si s Chtulhu užijete.

 

Dagon, Hastur, Cthulhu a Yog-Sothoth i se svým bráškou Wilburem Whateleym.

Mimochodem, slovo sranda by nemělo zapadnout. Cthulhu se na rozdíl od Arkham Horroru nebere vážně. Je to Duke Nukem 3D zasazený do lovecraftovského světa. Začíná to ujetými detektivy, kde můžete hrát za Rasputina nebo Al Caponeho a končí absolutně WTF momenty včetně celých scénářů. Asi nejdál je za mě scénář, ve kterém musíte zlikvidovat létající talíř, který přistál na palouku uprostřed lesa. Ale protože se nesmíte k talíři přiblížit, protože by vás mimozemšťani poslali na věčnost, máte úplně jinou taktiku: přivazujete dynamit na soby, které pak ženete lesem směrem k palouku s mimozemskou lodí. Ještě teď, jak to píšu, se tomu směju. Lovecraft by zíral, kam až se jeho dílo dostalo.

Samozřejmě, že Cthulhu má i vážnou polohu, pokud chcete dusivý lovecraftovský horor, máte ho mít, stačí si zvolit adekvátní scénář. Přesto si myslím, že na opravdu tíživou atmosféru je Arkham Horror, Cthulhu je akce. Je to dáno krátkostí hry, která zabere zhruba hodinu a pravidly detektivů, kteří čím víc ran schytají, tím jsou silnější. Celá hra je kontaktní, často budete nabíhat na nepřátele nebo oni na vás a souboje jsou hodně jednoduché, prakticky potřebujete jen na kostkách hodit potřebný počet správných symbolů. V praxi to znamená, že čím jste zraněnější, tím víc kostek máte k dispozici. Začínáte většinou se slabými třemi, ale na pokraji smrti už se z vás stanou absurdní stroje na zabíjení, kde v klidu hážete osmi nebo deseti kostkami. Cthulhu není hra o plíživém postupu. Cthulhu je prosekávání se hromadou nepřátel k cíli, kde dokud vám situace vyloženě nepřeroste přes hlavu (což většinou znamená příchod prastarého), všechno se dá vyřešit správně mířenou pěstí nebo ranou z brokovnice.

Výhradu mám v tuto chvíli jedinou, a sice že hra trochu klame tělem z hlediska narativu. Scénáře jsou sice systematicky číslované a rozdělené do sezón, ale je to jen na oko. Chybí tu kampaň, vše je od začátku k dispozici a nehraje roli jestli začnete první scénářem první řady nebo šestým ze druhé. Je to škoda, propojit to nějak narativně by podle mě minimálně přidalo atraktivitě na hře jednoho hráče. Ale to je fakt detail. Spoustu věcí jsem neprobral: herní mechaniky, fungování a odlišnost postav ani jak se to vlastně celkově hraje. Tento text jsou jen první dojmy, zbytek určitě rozeberu v recenzi, jakmile hru s kamarády trochu víc nahraju.

Nezařazené

Deskovky v roce 2020: Lovecraft, antická Hra o trůny, král Artuš i vesmírný Catan

Bloodborne-Art-Silk-Fabric-Poster-Print-Game-Hunter-Picture-for-Living-Room-Wall-Decoration-Picture-Wall
views
309

Šťastnej novej! Protože jsem včera nikde nekalil, dneska jsem úplně svěží a můžeme rok 2020 začít přehledem, co za lahůdky nás letos čeká.

Her vyjde samozřejmě spousta a jedna hezčí a zajímavější než druhá, já se ale budu držet jenom toho, co chystá tzv. česká velká čtyřka: Albi, Blackfire, Mindok a REXhry. Tento seznam pak doplním ještě o hry od Fox In The Box, s každým dalším titulem zajímavější firmy, která sice zatím velké čtyřce nekonkuruje, ale zato si jde vlastní a dost zajímavou cestou a je vlastně otázka, nakolik si s takovým přistupem konkurencí jsou.
Díky tomu máme garanci, že hry v tomto textu budou nejen lokalizované do češtiny, ale hlavně snadno dostupné. Vybral jsem osm pro mě nejvýraznějších kousků, které tak nějak korespondují s mými preferencemi, dětských, rodinných nebo párty her je samozřejmě už oznámeno daleko víc. Pokud vám osm připadá málo, vězte, že jsme na samém začátku roku a velké pecky nás ještě čekají. Třeba Albi si schovává sladká oznámení na jarní Albi Game Day. Už teď je ale na co se těšit. 

 

Catan: Hvězdoplavci

Už za pár dní na trh přijde hra Catan: Hvězdoplavci, což je catanský spin-off překlopený do prostředí vesmíru. Odehrává se v půlce třetího tisíciletí, kdy lidstvo už vesele poletuje galaxií a obchoduje s mimozemskými civilizacemi, což bude i váš úkol. Kromě toho vás čekají různé dobrodružné události a sem tam narazíte i na vesmírné piráty. Zahraniční recenze jsou zatím pozitivní. 


Tainted Grail: Pád Avalonu

Ach, má oblíbená firma Awaken Realms! Já od nich ještě nehrál blbou hru. Jsem rád, že se téměř všechny jejich kousky daří lokalizovat do češtiny, což je až na výjimky (jako je Nemesis od Mindok) zásluha Albi. Tainted Grail je propracovaná atmosférická hra s důrazem na narativ. Odehrává se ve světě Artušovských legend, byť mírně surreálných. Provedení doprovází nádherné artworky i miniatury. Pro mě je tohle jedna z nejzajímavějších her, které letos vyjdou.

Bloodborne

Další klasika od CMONu, můžeme čekat pečlivé technické provedení, nádherné miniatury i svižná pravidla, otázka je, jak moc se bude lišit hra od už vydaných Dark Souls. Protože je to další deskoherní adaptace „soulsovské“ videohry, byť Bloodborne byla jen exkluzivita na PS4 ve vlastním světě. Já se těším moc, videohra kladla důraz na atmosféru a opravdu hodně intenzivní lovecraftovský feeling. Jestli se tohle povede do deskovky překlopit, bude to boží.

Arkham Horror: Final Hour

A Lovecraft ještě jednou. Final Hour je další deskovka vydaná v rámci značky Arkham Horror, tentokrát se snaží ovšem o úplně odlišný přístup. Má jít o rychlou intenzivní akci zaměřenou víc na souboje, což je přesný opak Arkham Horroru, kde se pomalu budovala atmosféra a většína setkání s nepřáteli hru spíš komplikovala než aby vás posunula k cíli. Těším se moc, skoro všechny Arkham Horror tituly mám rád. Skoro říkám proto, že jsem ještě nehrál tu karetku.

Talisman

Tak jo, tohle je velký. Talisman miluju. MILUJU! Pro mě osobně je to nejlepší deskovka vůbec. Má to styl, má to atmosféru a užije si ji každý, protože pravidla vysvětlíte do pěti minut komukoliv, i když se rozhodnete hrát o půlnoci a půlka z vás už má nakoupíno. REXhry u nás letos vydají znovu čtvrtou edici, kterou kdysi na český trh přinesl už Blackfire, ale půjde o novou lokalizaci. A navíc rovnou oznámili přípravu prvního rozšíření Frostmarch, které u nás ještě nikdy nevyšlo. Hrňte to na mě pod tlakem, prosím, koupil jsem si Talisman se všemi rozšířeními na tablet a čím víc jich u nás vyjde deskově, tím budu šťastnější a šťastnější.

Legendy Západu

Red Dead Redemption jako deskovka? Sem s tím! Legendy Západu jsou hra pro 2-6 hráčů, kde se každý ujme role jedné z historických postav a vydá se za svou cestou ke slávě. Jak, to už bude na vás. Jde o sandbox, kde se můžete proslavit čímkoliv: lovením banditů, hazardem, vykrádáním bank, střežením zákona, těžbou zlata nebo se můžete vydat po příběhové lince a nechat se překvapit, kam vás dovede.

Pád nebes

Pád nebes je už na první pohled zajímavá deskovka. Je zasazená do války galských kmenů, které kromě Římanů ohrožovali i Vlámové, Germáni, Keltové i vnitřní galská rozpolcenost. Hra vychází z pravidlového systému COIN, což zaručuje téměř wargamingový zážitek na rozměrech deskové hry, jehož nedílnou součástí ale bude i diplomacie a obchodování. Důraz je kladen na historický narativ, což já osobně miluju.

Successors

A ještě jedna historická hra od Fox In The Box. Successors se odehrává během válek diadochů, společníků a generálů Alexandra Velikého, kteří se mezi sebou po Alexandrově smrti pustili do bojů o vládu nad říší. Hádáte správně, že hráči budou hrát za jednotlivé diadochy. Vyhrát může jen jeden, na cestě k vítězství si ale budou muset pomáhat navzájem proti dalším skrze nestálá spojenectví. V tomhle typu her se vyžívám, Hru o trůny nebo Twilight Imperium bych mohl hrát furt. Jestli Successors nabídnou stejný zážitek a navíc zasazený do helénistické antiky, tak to se musí kamarádi připravit, že s nima už nebudu chtít hrát nic jiného.