Novinky

Možná vám připadá, že v poslední době na blogu píšu akorát o produktech od Wizards of The Coast. Nebojte se, není to placený ani je nemiluju natolik, abych přes jejich produkty neviděl na jiné hry. Vysvětlení je mnohem prostší, ležím se zlomenou nohou a můžu leda tak sledovat novinky ve světě, vůbec nehrozí že bych se dopajdal ke stolu a vydržel u něj sedět s nějakou deskovkou, natož abych se vydal s partou někam na chatu zahrát si, na to si ještě musím počkat. Ale vydržte, ten čas, kdy do toho zase bouchnu, se blíží. Zatím se pojďme mrknout, co se chystá příští rok do hry Magic: The Gathering. Něco mě nechalo chladným, něco mě naopak nadchlo.

Dopředu musím říct, že nejsem zrovna zkušený hráč, standard jsem přestal hrát vloni, na modernu jsem byl párkrát a dostal jsem tam takový výprask, že jsem si dal dvě a dvě dohromady a uvědomil si, že tohle pro mě není. Commandera jsem nehrál nikdy, zato na sealed a drafty chodím, kdykoliv to jde, to mě baví moc. Berte proto tento text z pohledu hráče, který je opravdu laik.

První, co nás čeká, je set Kaldheim. Jde o vikingský svět plný sněhu a ledu, který se v MTG už decentně objevil na kartě Skybreen ze sady Planechase, také z této pláně pochází boss Ramaz ze hry Duels of the Planeswalkers 2014. Takže pár let už o té pláni povědomí existuje, ovšem teprve teď, v prvním kvartálu 2021, se představí v plné parádě. Já coby milovník Skyrimu si rád zajdu na limited turnaje.

Na jaře bude následovat sada Strixhaven: School of Mages. Tematicky je hra zasazená do prostředí Strixhavenu, „nejelitnější univerzity v MTG multiversu“. Oukej, tohle téma mě bavilo naposledy když jsem hrál za Conflux v HOMAM 3, jinak mě to moc neoslovuje. Nikdy mě nebavilo hrát proti modrý, čekám, že teď to bude platit tuplem.

Mnohem zajímavější je ovšem na léto oznámená sada Adventures in the Forgotten Realms. Už jsme zvyklí, že WOTC do Dungeons & Dragons překlápí světy z MTG, teď to ovšem poprvé bude naopak a do MTG se podívá svět Forgottenů. Těžko říct, co od toho čekat, bude to sada postavená hodně na high fantasy atmosféře a flavoru? Bude to srandaset typu Unstable nebo bude regulérně hratelný na constructed turnajích? Dočkáme se planeswalkerů typu Acererak pro černou a Laeral Silverhand pro bílou? Bezpochyby z toho budou super landy. A taky se dá čekat, že celý set bude obsahovat artworky skvěle se hodící i do hry D&D, kdy prostě ukážte hráčům kartu s potvorou na obrázku a hned budou vědět, která bije. Pokud tedy nebudou na kartách staré artworky z D&D knih.

No a to nejlepší na konec, na podzim se vrátí Innistrad! K této pláni mám srdeční vztah, protože Shadows over Innistrad byla první sada, se kterou jsem začal MTG hrát. A protože miluju gotický horor a potemnělý svět plný stínů a duchů je přesně pro mě, jsem přesvědčený, že oba chystané sety, jeden pro upíry a druhý pro vlkodlaky, mě na nějaký čas vrátí i k hraní standard formátu. Dokud tam budu moct hrát horory z Innistradu, budu to hrát rád.

Chystané modernové formáty jako Time Spiral Remastered nebo Modern Horizons 2 komentovat nemůžu, protože tomu prostě nerozumím. Vím, že mezi hráči je modern mnohem populárnější než standard, nebudu to rozporovat. Já jsem prostě velmi volnočasový hráč, který si chce jednou za čas užít srandu – a jít na modernový turnaj, kde mi tam vráží kaktus do zadku hráči s balíčky za 50 000 Kč, to pro mě prostě sranda není. Na druhou stranu jsem si jistý, že s Adventures in Forgotten Realms a Innistradem si tu srandu užiju pořádně. Už aby bylo léto 2021!

Ilustrace: Wizards of the Coast

Do Dungeons & Dragons se blíží nový modul. Tentokrát se v něm vydáme na mrazivý sever, do kraje Icewind Dale…a budeme se bát. 

Ach, Icewind Dale. Jen stačí vyslovit to jméno a hned v hlavě vyskočí vzpomínky na starou dobrou herní klasiku a pokračovatele Baldur’s Gate. Ale nejde jen o videohru. Icewind Dale je nejsevernější prozkoumaný bod Faerûnu, arktická tundra, kde pod nánosy sněhu leží prastaré chrámy, ve štítech velehor se krčí nenápadné vchody do temných jeskyní, chudé Desetiměstí nabízí útočiště všem, kteří z nějakého důvodu už na Mečovém pobřeží nemají své místo a kdo vlastně ví, jaké další zlo se skrývá pod vrstvou věčného ledu?

Právě do tohoto prostředí nás přenese nový modul pro D&D nazvaný Icewind Dale: Rime of the Frostmaiden. Já Icewind Dale miluju, miluju ty hry, miluju to prostředí, lore…takže je jasné, že jsem byl z oznámení nadšený a strašně se těším, že si ho zahrajeme. Co ovšem o knize víme? Zatím velmi málo, ale i tak nám to o blížícím se modulu hodně napoví.

Tvůrci knihy se s informacemi úplně nepředali, což se dá chápat, nechtějí si vystřílet všechnu munici a z D&D je takový lovebrand, že se to bude prodávat i naslepo. Nejzajímavější je podle mě informace, že nový modul bude opět opřený o hororovou tematiku. Tak jako Curse of Strahd vychází z Draculy, bude Rime of the Frostmaiden evokovat údajně slavné horory Věc a Osvícení. Když jsem si tohle přečetl, šel jsem do kolen. The Thing ve světě D&D? ANO, PROSÍM!!! Zápletka se točí okolo tajemné Frostmaiden, která je v celém regionu uctívána namísto tradičních bohů Faerûnu. A když se najednou začnou po okolí dít podivné věci, nikdo moc netuší, co se stalo. Zlobí se Frostmaiden? Nebo celou dobu klamala obyvatele a teprve teď probudila svou skutečnou sílu? Je na dobrodruzích, aby přišli celé věci na kloub.

Shining má zase modul evokovat skrze novou pravidlovou mechaniku psychologie a skrývání tajemství před ostatními. Něco víte, necháte si to pro sebe a bude to mít vliv na vaši postavu. Nebo to vyzradíte ostatním, čímž ono tajemství bude mít vliv na okolní svět či členy družiny. Alespoň takhle jsem to pochopil z velmi nekonkrétního popisu, holt nezbývá, než si počkat na pravidla.

Velmi konkrétně ale víme technické věci týkající se přímo práce s modulem. Bude určený pro hráče na levelech 1-12 a oproti starším kampaňovým knihám vydaným v 5. edici půjde Rime of the Frostmaiden trochu jinou cestou. Tvůrci se nechali slyšet, že po velkém úspěchu Essentials Kitu, kde bylo dobrodružství rozkouskované na menší questy, hodlají stejný průchod světem a příběhem aplikovat i na Rime of the Frostmaiden. Tady nehodlám cokoliv odhadovat, Essentials Kit jsem viděl jenom z rychlíku a neprošel si příběh, o který se set opírá. Kdo jste Essentials Kit hráli, dovedete si to představit mnohem lépe než já.

Jedna z mála dalších uniklých informací je tendence „zrovnoprávnit“ většinu humanoidních ras v D&D světě. Rime of the Frostmaiden přinese kladné přesvědčení třeba pro koboldy, takže je půjde používat jako hodné NPC, možná rovnou jako hratelnou rasu? Těžko teď říct, nicméně tvůrci modulu použili vyloženě slovo „inkluze“, dá se tedy čekat, že původně zlé humanoidní rasy se s dalšími moduly přesunou do sféry univerzálního přesvědčení a pán jeskyně je bude moci používat podle potřeb. Nic proti tomu nemám, vlastně se těším, až jenou potkám v partě hobgobliního mnicha. To bude velkej cirkus.

To je prakticky vše, co zatím o rozšíření víme, dál už byly zveřejněny jen střípky typu pravidla pro laviny. Na Icewind Dale: Rime of the Frostmaiden se těším opravdu hodně a dám to klasicky na Frye, tedy „Shut up and take my money“. Už teď mi tvůrci Icewind Dale prodali. Včetně další sady jedenácti plastových kostek za šest kil. Ach jo. Ale těšim se jak malej Jarda!

Mimochodem, mít ty peníze, jdu do týhle edice za 500$!

Ilustrace: Wizards of the Coast

Česká firma Fireball Studios právě na Kickstarteru boduje s jejich aplikací na mobilní hraní RPG. Počáteční cíl splnili, takže se na jejich appku můžeme těšit. Článků o tomto projektu najdete na netu už několik, já se proto vydám trochu jinou cestou a zamyslím se nad smyslem samotné aplikace. 

Předem je třeba říct, že Fireball Studios patří všechna čest. Dostali nápad, dokázali ho dotáhnout, dát mu smysluplnou podobu a realizovat ho částečně jako start-up, částečně přes crowdfunding. Mám rád tyhle šťastné příběhy dobrých nápadů. Tak jako roste trh s mobilními aplikacemi, roste i prostředí pro všelijaké nerdoviny. Hraní dračáku už není zábava pro exoty, ale stává se součástí mainstreamu se všemi komerčními důsledky. Pokusů o propojení světa nerdovin a mobilů už byla celá řada, většinou to ale dopadlo buď anebo: buď vylezla nějaká podpůrná aplikace na házení kostek a ukládání deníků nebo naopak vyšla vyloženě mobilní hra s RPG prvky. Široké pole mezi těmito póly zůstávalo nezorané. Až přišel Fireball.

Aplikace má fungovat tak, jako fungují normální RPG družiny. Dáte dohromady partu lidí a hrajete. Vytvoříte si postavy, jeden se chopí role pána jeskyně a vzhůru za dobrodružstvím. O všechno ostatní už se postará jen Fireball, hráči nepotřebují ani papír a tužku, všechno bude v mobilu. Je to výtečný způsob, jak komplexnost RPG hraní zjednodušit tak, že se každému doslova vejde do kapsy. Staromilcům to asi stačit nebude, gatekeeperům z toho už teď možná praskají cévky, ale jinak to podle mě svůj smysl i potenciál má. Především začínající hráči si díky aplikaci můžou konečně osahat hru na hrdiny a pokud pro ně Fireball bude branou do světa RPG, jedině dobře.

Tím se dostávám k nejdůležitější roli, kterou podle mě aplikace bude mít. Když se obecně bavím s lidmi o hraní RPG, drtivá většina z nich mi říká, že by si to chtěli zahrát, ale nemají s kým. Není nic jednoduššího, než si to vyzkoušet přes aplikaci a pak pokračovat v hraní buď přes ni nebo to posunout na klasický level, kdy si nakoupíte knížky, dáte chladit piva, ostrouháte tužky, připravíte si kostky, pozvete kámoše a je to tady – máte družinu! Naprosto zásadní je ale podle mě možnost vyzkoušet si roli pána jeskyně. Nejčastější brzda hraní, na kterou zájemci naráží, je, že prostě nemají nikoho, kdo by chtěl dělat PJe. Buď si na to nikdo dostatečně nevěří, případně netuší, co má dělat, aby bavil sebe i ostatní. Dobrých PJů je málo, co si budeme říkat. To ale neznamená, že jde o nějakou elitní funkci, která není každému přána. Naopak, základy PJování snadno zvládne každý a vyzkoušet si to může tímhle způsobem, aniž by kohokoliv dalšího okrádal o čas. Už teď jsem přesvědčený, že až mi zase někdo bude vyprávět, jak by to chtěl zkusit, ale buď nemá s kým nebo si na to nevěří, řeknu mu, ať si to otestuje ve Fireballu a pak uvidí, co dál.

Velkým plusem je taky samotná komplexnost RPG hraní zmenšená do mobilní aplikace. Zastávám názor, že hraní online se nikdy nevyrovná hraní naživo. Ale někdy to prostě nejde, moje parta se potká jednou za dva měsíce a to jsme ještě rádi. Existují varianty, jak hrát online. Jsou tu platformy jako Roll20 nebo velmi promakaná Fantasy Grounds, kterou ovšem málokdo dokáže ovládnout tak, aby hraní přes ni působilo přirozeně a hlavně finanční náklady na FG se vyrovnají nákladům na standardní hraní, knihy pravidel či moduly se do digitální knihovny prodávají prakticky za stejnou cenu jako tištěné knihy. Pro hardcore hráče je to varianta skvělá, pro casual hráče ale drahá a komplikovaná. Právě pro ně bude Fireball ideální produkt.

Což mě mimochodem přivedlo k další myšlence, byť jde spíš o vedlejší souvislost. Používáme s naší partou při hraní aplikaci Syrinscape, to je databáze hudby a zvuků, které si vždycky pouštíme pro lepší atmosféru. Jenže Syrinscape se platí úplně stejně jako Fantasy Grounds, v plné verzi stojí 11 dolarů měsíčně, což je přes 3000 korun ročně. Fireball má podobný přehrávač hudby a zvuků jako součást celé aplikace. Pokud bude zvukový doprovod alespoň z poloviny tak dobrý jako Syrinscape, ale vyjde nesrovnatelně levněji, nevidím jediný důvod, proč bychom nemohli s mou družinou ze Syrinscape přejít právě na Fireball. Někomu to může připadat jako ptákovina, řešení malichernosti, ale tohle byla naopak jedna z prvních věcí, která mě při seznamování se s aplikací napadla.

Abych furt nechválil, projektu sice fandím, ale mám vůči němu své výhrady, které ze mě asi nedělají úplně cílovku. Zaprvé jsem si jistý, že moje družina po pěti letech kontinuálního tažení v Dungeons & Dragons na Fireball prostě nepřejde, naše společné hraní na chalupě u krbu nám nikdy žádná mobilní aplikace nenahradí. Problém mám i s vizuálem, který je na mě moc infantilní, ale to je samozřejmě jen můj osobní pohled na věc, když je člověk zmlsaný výtvarníky Wizards of the Coast, tak už mu máloco přijde podobně stylové. Není pochyb o tom, že zásadní pro aplikaci bude její obsah. Je super, že se autorský tým soustředí i na vytváření vlastních dobrodružství a kampaní, jako pán jeskyně velmi dobře znám ten rozdíl, když si celé dobrodružství musíte připravit od základů a když máte všechno připravené v nějakém modulu. Zejména začínající páni jeskyně podle mě předpřipravený obsah budou využívat často. Zásadní proto je, aby aplikace nabízela dlouhodobě nový obsah, jinak se může rychle ohrát. To je v tuto chvíli velká neznámá, kterou rozlouskne až přístup studia. Může se na to soustředit plně, může na to vyčlenit dva lidi, může se vrhnout do vývoje něčeho úplně nového. Teď bych věštil z křišťálové koule.

Pokud na sebe dokáže Fireball natáhnout i pokročilé hráče, bude podle mě důležité, aby implementoval i jiná RPG pravidla než open game license pravidla D&D, kterými teď disponuje. Pojetí celé aplikace mi totiž připadá jako báječný způsob, jak si můžou zkušenější hráči zahrát tzv. one shoty (jednorázová dobrodružství). Můžou si vyzkoušet jiné postavy, můžou si vyzkoušet jiné taktiky v boji, můžou dělat všelijaké hovadiny, které by si s postavami, co si hýčkají pět let, rozhodně v rámci pudu sebezáchovy nedovolili. A pokud by si mohli hráči touto cestou vyzkoušet i jiná pravidla než pátou edici D&D, řekněme třeba Shadowrun nebo Vampire: The Masquerade, dovedu si představit ten obrovský boom zájmu, který by taková aplikace vyvolala i mezi veterány her na hrdiny.

To jsou moje dojmy z aplikace Fireball. Fandím jí moc, jsem rád, že se něco takového chystá a jsem tuplem rád, že ten nápad dostali Češi. Kampaň na Kickstarteru stále běží, takže tvůrce můžete podpořit zde: https://www.kickstarter.com/projects/fireballrpg/fireball-role-playing-simplified-and-in-your-phone?ref=7gtoff. Nicméně platí, že se pohybuji stále jen v rovině teorie, první praxe přijde v létě, na kdy je naplánovaný early access. Jedno je jisté už teď: tvůrcí mají jasnou představu, co chtějí vyvořit a dostatečné schopnosti na to, aby to dokázali přesvědčivě i sebevědomě realizovat. Držím palce!

Nejsem úplně fanoušek bilančních článků, ale vzhledem k tomu, že jste se na mě v posledních týdnech obraceli s otázkama, jakou deskovku vybrat k Vánocům, rozhodl jsem se tak nějak sesumírovat svoje tipy.

Musim však upozornit, že jde skutečně jen o moje preference, tedy deskovky většinou pro pokročilejší hráče, které zaberou hodně prostoru, obsahují figurky na barvení a cenově jde o vyšší průměr až nejvyšší cenovou hladinu. Až na pár výjimek. Jo a vybral jsem jen do češtiny přeložené deskovky, které jsou buď novinky nebo jsem je ještě letos sehnal na trhu. Taky jsem kladl důraz na to, zda se dá deskovka dobře hrát ve dvou či ne, tímto zdravím holky, co sháněly něco na hraní po večerech s partnery. Tak pojďme na to.

Gloomhaven
Miluju tuhle deskovku! Coby člověk hrající pen and paper RPG hry jsem dostal Gloomhaven okamžitě do krve, za což může báječná narativní kampaň a jednotlivé mise hodně připomínají encountery v 5. edici Dungeons & Dragons. Tahle hra je absolutní bestie, deset kilo kartonových komponent, pravidel a figurek vám zajistí zábavu na hodně dlouho, troufám si tvrdit, že i při hraní jednou týdně kampaň budete procházet minimálně rok. Velký text o Gloomhavenu jsem kdyžtak napsal pro Bigg Magg.
Vhodná pro: sehranou partu kamarádů, co chtějí hrát deskovkovou verzi dračáku
Nevhodná pro: nárazové hraní, hraní jinde než doma (je to fakt obr)
Hra ve dvou: naprosto v pohodě, tady jde o příběh, ne soupeření
Cena: 3000,- plus mínus pár stovek podle obchodu

Twilight Imperium
Famózní záležitost! Epická vesmírná strategie, navíc díky odlišným druhům civilizací hodně rozmanitá a variabilní. Absolutní porno pro partu lidí, která se vyžívá v několikahodinových sezeních plných taktizování, dohadování, obchodování, politikaření i válčení. Potřebuje opravdu velký stůl a trochu biflování pravidel, ale zážitek ze hry je bezkonkurenční. Pár měsíců zpátky jsem tady na blogu věnoval hře článek.
Vhodná pro: fanoušky space opery, trpělivé taktiky
Nevhodná pro: malý prostor, malou skupinu hráčů
Hra ve dvou: nejde, minimum jsou tři, alevyřádíte se až v pěti nebo šesti
Cena: 2800,- plus minus pár set podle eshopu

Pán prstenů: Putování po Středozemi
Podle mě povinnost pro všechny fanoušky Tolkiena, pokud vám nevadí propojení deskovky s aplikací, čeká vás atmosférická kampaň odehrávající se trochu bokem velkého dění Třetího věku, ale zároveň i přímo v jeho středu. Kampaň se dá projít za víkend, ale při opakovaném hraní se lehce liší, což zaručuje replayabilitu. A navíc se dá čekat, že autoři FFG budou další kampaně přidávat podobně jako to dělají v Descentu, Panství hrůzy nebo Imperial Assaultu, což jsou hry na podobné technické bázi. Více o hře píšu v Headlineru.
Vhodná pro: Tolkienofily, fanoušky kampaňových RPG deskovek
Nevhodná pro: nestabilní partu hráčů, v jaké sestavě začnete hrát, v té musíte kampaň projít do konce
Hra ve dvou: úplně v pohodě
Cena: 1900,- až 2600,- podle eshopu

Nemesis
Těžce klaustrofobní hra plná beznaděje, napětí a stresu. Ale milovníci Vetřelce tu budou jako doma, protože tuhle hororovou sci-fi klasiku si autoři deskovky rozhodli přenést na stůl. A klaplo to skvěle, všechny hry, které jsem zatím hrál, jsem si mohl ukousat nehty z toho děsu a stresu. Bonusem jsou povedené figurky, které je radost barvit. Na fotce je kickstarterová verze, nedávno už vyšla česká lokalizace, o které jsem napsal článek do Bigg Maggu.
Vhodná pro: fanoušky Vetřelce, pro ně je tahle hra hotové porno
Nevhodná pro: lidi, kteří neradi prohrávají (tady se vítězí opravdu málokdy a málokdo)
Hra ve dvou: ujde, ale doporučuju spíš co-op, kvůli mechanice zrádce nejlíp funguje Nemesis od tří hráčů výš
Cena: maloobchodní 2999,- ale některé eshopy nabízí levněji

Blood Rage
Hra založená na klasickém přetahování o území, ale obohacená o severskou mytologii a krvelačnou řež vikingských kmenů, které se do sebe hlava nehlava pustily s blížícím se Ragnarökem. Deskovka má vynikající vizuál a hezké figurky (to u her od CMONu asi nikoho nepřekvapí), velmi se mi líbí mechanika volby karet akcí podobná draftování v MTG. Na trhu je několik rozšíření, která jsem bohužel nezkoušel, ale i základ sám o sobě je vynikající zábava. Blíže hru představuju tady na blogu ve starším článku.
Vhodná pro: hráče toužící po rivalitě, fandy severské mytologie
Nevhodná pro: lidi hledající hru na delší hraní, tohle je záležitost cca na hodinu
Hra pro dva: pravidlově možná je, ale doporučil bych tři až čtyři hráče, kdy se teprve pořádně přetlačujete o každé území
Cena: cca 1500,-

Arham Horror 3. edice
Nová edice deskovkové klasiky Arkham Horror prošla výraznou změnou, modulární mapa a narativní hraní rozdělené do scénářů z toho dělá prakticky novou hru ze stejného světa. Já jako novinář oceňuju novou mechaniku novinových článků, to je vtipná změna. Česká verze je na trhu chvíli, přál bych si, aby se jí dařilo a brzy se lokalizovala i nějaká rozšíření, protože ta pro druhou edici byla až na pár výjimek podle mě vynikající a od třetí edice čekám to samé. Článek pro Bigg Magg už chystám, vyjde snad ještě během prosince.
Vhodná pro: fanoušky Lovecrafta, hráče delších náročnějších her
Nevhodná pro: tak jako u Nemesis se nehodí pro hráče co neumí prohrávat, špatné konce, permanentní pres a Arkham Horror tak nějak patří k sobě
Hra pro dva: stejně zábavná jako ve více lidech, obtížnost hry je vyladěná počtu hráčů
Cena: cca 1600,-

Scythe
Alternativní začátek 20. století, kdy se Evropa přečlenila do velkých vojensko-ekonomických frakcí a krajinou kráčejí obří válečné mechy. Tahle deskovka má jeden z nejzajímavějších vizuálů na trhu, který ji odlišuje od ostatních her. Modelově je to další hra o vývoji vaší frakce a její expanze po mapě, víc než o válčení tady jde ale o propočítávání a uvažování, co kde potřebujete boostnout. Více jsem se o hře rozepsal pro Bigg Magg
Vhodná pro: partu hráčů toužících po dieselpunkové eurovce obohacené o přetlačování soupeřů
Nevhodná pro: lidi čekající válku mechů, od toho je Mechwarrior
Hra pro dva: s letos vydaným rozšířením Vzestup Fenrise docela fajn, ale pravá síla Scythe tkví v pěti šesti hráčích u jednoho stolu
Cena: plus mínus 1800,- zaleží na eshopu

Hra o trůny: Matka draků
Jediné rozšíření v tomto článku. Vybral jsem je zejména kvůli tomu, že původní Hru o trůny mění dost zásadně. Kromě přidání dvou nových rodů včetně Targaryenů přináší hlavně mechaniku vazalů, díky které si teď hru v klidu vychutná i menší parta hráčů. Na původní Hru o trůny podle mě nemělo smysl se scházet v míň než pěti lidech a teprve v šesti to byl skutečně zážitek se vším všudy, vazalové teď celkem rozumně absentující hráče nahrazují. Více o hře i rozšíření bude brzy na Bigg Maggu, další článek, který chystám, je právě o této hře.
Vhodné pro: majitele původní hry (jak jinak)
Nevhodné pro: snad jenom pro partu, která je schopná se na původní hru scházet furt v šesti, ale i jim má rozšíření co nabídnout
Hra pro dva: pusťte z hlavy, Hra o trůny skutečně nabere grády až v plném počtu, s Matkou draků je záživná i ve třech či čtyřech lidech, ale ve dvou bych to nehrál
Cena: cca 900,-

Honba za prstenem
Další hra ze Středozemě, tentokrát ovšem ideální na krátké nárazové hraní. Principem připomíná známou hru Fantom staré Prahy nebo Scotland Yard, jeden hráč se snaží utéct ostatním, kteří ho nahání po celé mapě. Zajímavá je hra na dvě fáze, kdy v první prstenové přízraky loví Froda utíkajícího z Kraje do Hůrky, zatímco ve druhé se Gandalf snaží prstenový přízrakům zabránit v chycení hraničáře a hobitů utíkajících z Hůrky do Roklinky.
Vhodná pro: fanoušky Tolkiena, kteří se na deskovky schází spíš nárazově
Nevhodná pro: náročnější hráče vyhledávající epické sessiony
Hra ve dvou: sice jde, ale znevýhodňuje hráče za Froda, protože všechny přízraky ovládá jeden hráč a to je vzdycky jednodušší než když je ovládají čtyři
Cena: cca 800,-

Tapestry
Další z novinek, vydaná stejnou společností jako Scythe. Na vizuálu je to znát, téměř celá grafika kromě artworků je podobná a hráči Scythe se v ní rychle zorientují, stejně tak v samotné hře. Ta je o závodu civilizací, která se ve vývoji dostane nejdále. V jádru jde ovšem o klasickou eurovku, kde skrze vývoj sbíráte body v několika větvích a na konci vítězí ten, kdo jich má v součtu nejvíc. Zajímavá je mechanika tapisérií, které mi připomínají kulturní unlocky v počítačové Civilizaci, zábavná je i stavba města, což je takové malé sudoku. Obrovskou výhodou jsou pravidla o čtyřech stranách. Článek o hře chystám pro Bigg Magg, ale vyjde asi až po Matce draků a Arkham Horroru.
Vhodné pro: fanoušky euroher, kteří už ale chtějí trochu náročnější model „na steroidech“
Nevhodné pro: hráče hledající ryzí civilizační hru
Hra pro dva: jde, ale plně hru doceníte až když přijde další pár na návštěvu
Cena: cca 1800,-

Star Wars: Vnější okraj
Konečně Star Wars hra, která není jen o souboji dobra a zla! Vnější okraj vás nechá vžít se do role pašeráků a bounty hunterů, kteří poletují galaxií tam a zpátky a snaží se plnit úkoly a vypsané odměny. V jádru je to klasická pick up and delivery hra, ale to zasazení do světa Star Wars to posouvá na úplně jinou úroveň. Podrobně jsem hru popsal v Bigg Maggu.
Vhodná pro: partu SW fans scházejících se na nárazové hraní
Nevhodná pro: hráče hledající intenzivnější SW deskovku, na delší hraní vítězí Imperial Assault, do propracovanosti zase Rebélie
Hra ve dvou: jde, ale čistě pro dva hráče bych doporučil spíš koupit anglickou verzi Rebélie nebo českou verzi z druhé ruky (je vyprodaná)

Jízdenky, prosím!
Hra, kterou jako jedinou nemám ve sbírce, a tak používám ilustrační foto. Ticket to ride hrajeme s partou rádi a často, je to nenáročná, ale zábavná eurovka, kterou si dáváme na hodinku na rozehřátí před nějakou velkou deskovkou nebo naopak v noci na dojezd, kdy už někdo musel domů a ostatní by si ještě něco chvilku zahráli. Velmi jednoduchá mechanika stavění železničního spojení na základě barevných políček na plánu a barevných jízdenek na kartách funguje geniálně, pochopí ji každý, ale vyhrát nad ostatními už chce fištrón. Jak jsem říkal, já hru nevlastním, ale počítám, že nové vydání i s přeloženým názvem Jízdenky, prosím! se nijak neliší od geniální Ticket to ride, o které jsem tu psal pár měsíců nazpět (díky za půjčení, Kapíku!).
Vhodná pro: oddechovou hodinku s čistou eurohrou
Nevhodná pro: zatvrzelé fanoušky ameritrashe a legaček
Hra pro dva: jde, ale není to takový napínák
Cena: cca 1000,-

Hry, na které se nedostalo, ale doporučil bych je taky:
Mage Knight – ultimátní edice je báječný dárek, bohužel ale v té hře nemám nahráno ještě tolik, abych se o ní dokázal rozepsat pořádně.
Zombicide – Černý mor je skvělá hra, ale ještě jsem neměl šanci porovnat se „sesterskou“ Zelenou hordou.
Panství hrůzy – další skvělá lovecraftovina, letos vyšlo rozšíření Svatyně soumraku, nakonec jsem se rozhodl dát sem Arkham Horror.
Narcos – další varianta na Fantoma staré Prahy, tentokrát zasazená do světa seriálu Narcos. U mě vyhrál v textu ten Tolkien, ale zábavné jsou obě hry podobně.
This War of Mine a Lords of Hellas – miluju hry od Awaken Realms, ale samostatný materiál o obou hrách teprve chystám.
Star Wars Carcassonne – Carcassonne oblečená do SW hábitu. Hrál jsem teprve nedávno, nenáročná hra prakticky pro každého, článek dám časem sem na blog.

Desková hra Gloomhaven se dočká nového formátu určeného pro široký herní trh. To se chtě nechtě podepíše na obsahu, ale potenciál zaujmout nové publikum bych tam určitě viděl. Nebo v něj spíš doufám.

Gloomhaven je naprosto geniální deskovka. V naší partě vede v popularitě oproti jiným hrám o parník (v závěsu je snad jen Twilight Imperium a v poslední době je dohnala i Nemesis) a když se potkáme v sestavě, pro jakou se Gloomhaven hodí, nehrajeme nic jiného. Jenže co si budeme vyprávět, tahle hra je pro opravdu náročné hráče. Pořizovací cena okolo tří až tří a půl tisíc dělá z Gloomhavenu jednu z nejdražších her na trhu, hlavně jde ale o velkou desetikilovou krabici plnou kartonových komponentů. Herní zážitek nabízí Gloomhaven maximální, ale příprava je šílená a ještě větší magořina je poskládat to zpátky do krabice, pokud si nedokoupíte speciální inzert, tak hodně štěstí a pevné nervy…

Proto nedávno autor hry Isaac Childres oznámil novou verzi Gloomhavenu určenou pro široké publikum. Jeho myšlenka je jednoduchá, smrsknout masivní krabici, jejíž obsah je geekovské porno, do mnohem přístupnějšího formátu, který půjde prodávat normálně v malobchodních hračkářských sítích a nikoliv jen ve specializovaných obchodech. Hra se bude jmenovat Gloomhaven: Jaws of the Lion a půjde o zmenšení opravdu razantní. Pojďme si říct proč.

Co dělá současný Gloomhaven Gloomhavenem? Hromada postav, nepřátel a mapových dílků pro masivní kampaň. To všechno bude rázně proškrtáno. Ve hře budou jen čtyři možné postavy, tři z původního Gloomhavenu a čtvrtá postava bude nový Voidwalker (obrázek níže). Počet nepřátel se zúží na 15-20 druhů, některé známé z původní hry, některé nové. Pryč je kampaň o stovce misí, v Jaws of the Lion bude úplně nová kampaň čítající 24 misí s tím, že prvních šest jsou jakýsi tutorial pro začínající hráče, kde budou karty jen se základními příkazy jako útok a pohyb, v první misi dokonce nepřátelé nemají žádné ability a podobně. Sám Childres přiznal, že pravidla původního Gloomhavenu jsou překombinovaná a začátečníci neměli šanci je pochopit, pokud s nimi neseděl u stolu někdo, kdo Gloomhaven nebo alespoň jiné RPG deskovky hrál. Proto v nové verzi velký prostor věnuje právě správnému naučení pravidel. Podle mě je to správný krok, my když jsme hráli Gloomhaven poprvé, byl jsem vděčný, že dva z nás jsou zkušení deskovkáři a dva dokonce hrají Dungeons & Dragons, jejichž encountery Gloomhaven dost kopíruje. Nebýt toho, ve hře bychom se absolutně ztratili.

Zajímavým krokem je ovšem vyhození všech mapových kartonových dílků. Místo toho budou mapy natištěné ve dvou sešitech, které hráči budou přikládat různě k sobě a tím vznikne mapa pro danou misi. Je to skvělý způsob, jak Gloomhavenu zjednodušit rozestavování a vlastně i přenášení hry, prostě otevřete knížku a hrajete, ale zároveň tím pro mě hra ztrácí to kouzlo deskovky. Tenhle krok je podle mě kontroverzní kompromis, který půlka hráčů bude nenávidět a půlka si ho nebude moct vynachválit. Kartonové komponenty zůstanou, ale půjde už jen o žetony postav, potvor a interaktivních bodů na mapě, tedy pasti, truhly, dveře a tak dále.

Je velkou neznámou, jak nakonec výsledek dopadne. V jádru to evidentně furt bude Gloomhaven, ale zhubnutím přijde o svou jedinečnost. Není nic špatného chtít širší publikum, ale na tom poli, kam se nový Gloomhaven chystá, už je konkurence tak obrovská, že mezi všemi těmi RPG deskovkami střední cenové třídy může zapadnout. Nezbývá než Jaws of the Lion přát, aby se tak nestalo, podle všeho hře zůstanou ty geniální soubojové mechaniky i sandboxová (byť mnohem kratší) kampaň, a to samo o sobě za mě stačí ke koupi. Hra by měla vyjít ve třetí čtvrtině příštího roku.

Fantasy Flight Games připravují další hru ze světa Arkham Horror. Tentokrát má být časově mnohem svižnější a zaměřená víc na boj.

Když jsem psal poslední článek pro BiggMagg o rozšíření k Panství hrůzy, porovnával jsem si v hlavě hry na Lovecraftovy motivy, které společnost Fantasy Flight Games vydala a došlo mi, že jsem chtěl už před časem napsat krátký článek o jejich chystané novince Final Hour. To člověk zapomene hned, povinnosti, uzávěrky, stačí jedna živelnější redakční porada a už se z ní odchází s hlavou plnou úplně jiných myšlenek. I proto jsem na tento blog dva týdny nic nenapsal, ale konec řečí okolo, pojďme na věc.

Co se lovecraftovských deskovek od FFG týče, hrál jsem Arkham Horror, Eldritch Horror i Panství hrůzy, minuly mě jen ty jejich karetní kousky. Hry jsou to vynikající, ale všechny jsou dost náročné – jak obtížností, tak časově. Ve FFG si toho jsou vědomi a proto jako jednu z prvních věcí o Final Hour prozradili její délku. Jedna hra by se měla vejít do hodiny (už ten název, že…), což je oproti výše jmenovaným hrám poloviční až třetinová doba. Zároveň bude hra cílit spíš na boj, ve FFG už avizovali, že ze široké škály jejich postav vybrali do Final Hour hlavně bouchače, ať už herně nebo z hlediska lore.

Hra se odehrává ve městě Arkhamu na půdě Miskatonické univerzity. Detektivové, za které hráči hrají, přijíždějí na místo v poslední možný moment, rituál už běží, po kampusu se plíží nestvůry, oblohu zahalil obrovský vír a hrdinným postavám nezbývá nic jiného než se pokusit na poslední chvíli rituál zastavit a zabránit tak příchodu prastarého.

Teď přichází část, kdy budu teoretizovat, protože jsem zatím neměl jak si hru osahat. Ale z preview FFG i šťastlivců, kteří si mohli Final Hour vyzkoušet se zdá, že hráči musí řešit hlavně dva úkoly – hledání stop k zastavení rituálu a boj proti stále rychlejí se spawnujícím nestvůrám. Dost mi to v tomto směru připomíná vynikající Andor (znovu zdůrazňuju – jen uvažuju, vydání je ještě daleko).

Zajímavá a v rámci značky inovativní je mechanika kooperace hráčů, která jde hodně vstříc atmosféře. Aby byl rituál zastaven, musí se skupina rozdělit. Jeden běží na koleje, druhý do učeben, třetí třeba do menzy. V takové situaci se mezi sebou detektivové nemají jak domluvit a hráči ten pocit zažijí skrze karty akcí, které vykládají. Každá karta má nějakou iniciativu, vy si sice můžete svou akci vybrat, ale roli hraje i to, jakou kartu si vybrali ostatní. Úspěch akce nestojí jen na vašem rozhodnutí, ale i na pořadí, ve kterém jsou akce podle iniciativy rozhodovány. Tento způsob zahrávání akcí jsme si s mou deskovkovou partou vyzkoušeli už na Gloomhavenu a je to vynikající. Samozřejmě že nejde hráčům zabránit, aby se u stolu domluvili, jakou kartu kdo zahraje, ale obejdou tím jednu ze stěžejních mechanik hry a ochudí se o zážitek.

Tak jako není dopředu jasné, jak moc sehraní detektivové budou, není jasný ani jejich výsledek. Primární je samozřejmě sbírat stopy k zastavení rituálu, ale kdy k tomu dojde záleží na samotných hráčích. Ti si totiž na základě nasbíraných stop řeknou, že teď je konečně čas to zkusit a pak přijde okamžik pravdy. Zastavení rituálu má svá vlastní pravidla a povede se jen v případě, že hráči našli patřičné stopy a pochopili, jakým způsobem mají rituál zastavit. Když to nevyjde, smůla. Cthulhu je tady a přišel konec světa. Pokud si hráči na pokus zastavit rituál ještě nevěří, můžou zkusit hledat stopy déle, ale pak zase hrozí, že je brzy přejede stále větší a větší horda nepřátel.

Podle těch preview, co jsou venku, se mi Final Hour líbí dost. Já mám ty arkhamovské deskovky od FFG fakt rád a vypadá to, že novinka není jejich derivát ani pokus o ždímání peněz, ale opravdu rozšiřuje škálu her z tohoto světa do větší rozmanitosti. Je otázka, jestli se to svižné tempo a tlak od prvního kola nebudou trochu třískat s lovecraftovským feelingem, který je třeba v Arkham a Eldritch Horroru hmatatelný, ale částečně díky tomu, že hráčům dává čas se do hry pořádně ponořit, rozkoukat se a krůček za krůčkem to do sebe vsakovat až do závěrečného kataklyzmatu. Final Hour v tomhle bude nejspíš jiná. Ale i tak se na ni těšim. Jako malej Jarda, ha ha ha! Brzy se dozvíme, jaká hra je, v originále vychází ve čtvrtém letošním kvartálu, české lokalizace bychom se měli dočkat snad během příštího roku.

Už to vypadalo, že deskovka podle knihy Franka Herberta Duna zůstane navždy minulostí. K našemu štěstí se tak nestalo a příští rok si ji budeme moci zahrát.

Vinu na tom nesla poměrně složitá politika ohledně autorských práv. Deskovka Duna původně vyšla v roce 1979. Hráči se v ní vžili do role jednotlivých frakcí známých z knihy a snažili se postupně ovládnout planetu Arrakis. Toho šlo docílit jak strategií a diplomacií, tak bojem. Na pravidlech mě zaujaly dvě věci. Zaprvé je Arrakis rozdělena na malá teritoria, ve kterých náhodně propukají písečné bouře. Jakmile má nějaký hráč jednotku na poli, kde je bouře, o všechno v daném poli přichází. A druhá věc – planetu ovládnete v momentě, kdy obsadíte určitý počet pevností. A když se spolu dva nebo klidně tři hráči dohodnou na alianci, počet jejich pevností se sčítá. Hra tak vlastně od začátku nabádá k dohadování spojenectví, což ve třech asi nebude úplně zábava, ale v šesti to podle mě bude hodně velká jízda.

O pět let později šel do kin slavný Lynchův film, což byla skvělá příležitost vydat deskovku v druhé edici spolu s několika rozšířeními…a pak už začal zmatek. Ono totiž u podobných deskovek máte dvě různá autorská práva – na užití značky a na užití pravidel, která někdo musel vymyslet. A když společnost Fantasy Flight Games získala práva na hru, bohužel s ní automaticky nezískala práva na značku Duna. To vedlo k tomu, že FFG vydali následně deskovku Rex: Final Days of the Empire, což byl prakticky reprint staré Duny, ale zasazený do jejich vlastního universa Twilight Imperium. Tím prakticky došlo k pohřbení původní Duny – práva na deskovku měl někdo, kdo neměl práva na značku a už si je adaptoval do vlastní hry a práva na značku měl někdo, kdo neměl práva na hru a ani neměl v úmyslu je pro další deskovku dát k dispozici. Vítejte ve světě herního průmyslu.

 

Stala se ale neuvěřitelná věc. Společnost Gale Force Nine nedávno oznámila, že se dohodla se správci Herbertovy pozůstalosti i s filmovou společností Legendary Pictures a vydá novou verzi původní deskovky Duna. Vyjde příští rok souběžně s novým filmem, který točí Denis Villeneuve a bude vycházet z jeho vizuálů. Pravidlově však půjde skutečně o reprint původní deskovky, kde podle Gale Force Nine upravili všeho všudy asi 5% pravidel tak, aby odpovídala víc současným herním trendům. Zpráva to je výborná a já se na tu hru těším jak malej Jarda, i když o ní zatím nemáme moc informací. U toho mála zveřejněných obrázků, která jsem k textu připojil, platí, že se ještě vizuály můžou změnit. Jak jsem říkal, deskovka má korespondovat s filmem a z něj zatím nebylo zveřejněno vůbec nic. První obchody už spoustily předobjednávku, cena se pohybuje okolo dvanácti stovek. Už aby to bylo venku!

Hra na hrdiny The One Ring se brzy dočká nové edice. Pokud chcete s kamarády začít hrát RPG zasazenou do Tolkienova světa, toto bude ta správná chvíle.

Není to tak dávno, ani ne rok, co jsem na jednom eshopu objevil skladem poslední zbytky z vyprodané hry na hrdiny The One Ring. Knihu pravidel, dungeon master screen a jednu knihu dobrodružství. Okamžitě jsem to koupil, aniž bych si o hře zjistil něco víc. Věděl jsem jen jedno: je prakticky vyprodaná. The One Ring totiž vyšla už v roce 2011, v roce 2014 se dočkala upraveného vydání, během té doby vyšlo pár dalších modulů, ale celkově výrobce hry, spolčenost Cubicle 7, moc netlačila na pilu a nijak se neobtěžovala s dotisky. Kdo chce začít hrát, základní knihu si asi ještě nějak sežene, ale ostatní knížky až na výjimky musí upirátit z netu.
Upřímně, zatím jsem neměl čas hru ani s jednou družinou vyzkoušet. S první bandou máme už několik let rozjetý tažení v Dungeons & Dragons, s druhou partou jsme v půlce tažení Star Wars a časově jsme na tom asi tak jako všichni pracující lidi – už takhle jsme rádi, že se jednou za čas všichni sejdeme. Jakmile ale nastane příležitost, určitě se pokusím kluky nalomit, aby se mnou The One Ring zkusili.

Protože pořád je to prostě RPG ze Středozemě, to chceš hrát. Herně vypadá hra výborně. Snaží se do Tolkienova světa hráče vtáhnout s citem a stylově. Pokud si myslíte, že budete hrát za druhýho Gandalfa, Aragorna a Legolase, máte smůlu. Postavy v The One Ring jsou obyčejní dobrodruzi, kteří se co do schopností v pozdějších fázích hry dostanou možná na dostřel Faramirovi, ale rozhodně to nebudou žádní velcí hrdinové. V The One Ring se ani neděje moc hrdinských příběhů, žádná high fantasy se nekoná. Naopak. Celá první edice se drží při zemi, odehrává se v Rhovanionu (jinak také Divočina, kraj na východ od Mlžných hor) mezi událostmi z Hobita a Pána prstenů a s tím koresponduje i její náplň. Se Středozemí se děje něco divného, Temný hvozd zaplňují podivná stvoření, krajinou začínají bloudit tlupy skřetů, ale Sauron stále zůstává skrytý a bude ještě trvat, než se přihlásí o slovo. V The One Ring zkrátka nejde o válku, ta se teprve blíží. Jde o objevování Středozemě a prožívání dobrodružství, která jsou možná na poměry Tolkiena malá (pár příkladů, co družina dělá: v Temném hvozdu eskortuje elfy mířící do Šedých přístavů nebo se vydává do skřetího tábora sejmout náčelníka), ale dohromady všechno dává krásnou skládačku toho, jak postupně Středozem zahaluje stín coby předzvěst Války o Prsten. To se mi líbí hodně. Hra navíc klade opravdu velký důraz na pocit dobrodružství z hlediska expedice a oproti jiným RPG hrám má propracovaná pravidla pro dlouhé chození světem. Tady se fakt nechodí z hospody do jeskyně a z jeskyně zpátky do vesnice prodat v krámu kořist. The One Ring je o týdnech a měsících potulování se Rhovanionem, kde se i cestou z Rhosgobelu na Kosatcová pole může stát cokoliv.

 

Abych se ale konečně dostal k tomu, proč to všechno píšu. Cubicle 7 oznámili druhou edici. První vlna přijde na trh v posledním čtvrtletí letošního roku (a prvním roku příštího) a bude zahrnovat základní knihu (čítající 352 stran), nový screen pro dungeon mastera, bestiář, dva moduly prostředí – Minas Tirith a Morii, jeden kampaňový modul odehrávající se v Gondoru a vyjde i starter set obsahující vše nezbytné do startu: výtah pravidel pro družinu i pána jeskyně, předpřipravené osobní deníky, sadu kostek, zkrátka klasika. Tvůrci hry zároveň posouvají i její setting, odehrává se o něco později, resp. blíž Válce o Prsten. Správce Gondoru Denethor svolává do své země dobrodruhy z celé Středozemě, aby se zapojili do boje proti stále rostoucímu stínu na východě. The One Ring se tak přesouvá z Rhovanionu na jih, ale to neznamená utrum starým pravidlům a prostředí, naopak, nová edice má být plně kombinovatelná se staršími knihami.

Vzhledem k tomu, jak se po první edici zaprášilo, myslím si, že právě začátek příštího roku bude ten správný moment, kdy se plácnout přes kapsu, pokud chcete začít The One Ring hrát. Já do toho půjdu určitě, protože si myslím, že moduly k našemu Star Wars tažení nám vydrží cca do jara a pak budeme s partou řešit, co hrát dál. A v ten moment budu lobbovat za Pána prstenů jako divej. Protože tohle prostě chci hrát.

Blíží se vydání dalšího setu do Dungeons & Dragons. A z hlediska ujetý zábavy slibuje zatím asi největší zážitek z toho, co Wizardi kdy vydali.

Společnost Wizards of the Coast se v posledních letech pustila intenzivně do crossoverů. Hlavně teda v rámci hry na hrdiny Dungeons & Dragons, kterou začala propojovat nejen se světem vlastní hry Magic: The Gathering, ale zapojila i oblíbené popkulturní značky. Není to tak dávno, co jsem tu psal o starter setu propojeném se Stranger Things a hle, je tu další box podle seriálu. Tentokrát přijdou na řadu Rick and Morty.
Krabice nazvaná Dungeons & Dragons vs. Rick and Morty: Tabletop Roleplaying Game Adventure byla oznámena už v květnu, ale nechtěl jsem ji hned dávat na blog v naději, že se časem dozvíme něco víc o jejím obsahu. Je srpen a stále nic, tak už to asi nemá smysl protahovat.

Co víme: hlavně cenu stanovenou na třicet dolarů. Taky víme, že půjde o starter, od čehož se odvíjí i obsah tipický pro tahle balení. Uvnitř najdeme pět předpřipravených postav, sadu kostek a pravidla, opět nejspíš rozdělená na sešit pro hráče a dobrodružství pro pána jeskyně.
Co nevíme: o čem bude úvodní dobrodružství určené pro level 1-3, stejně tak nás nejspíš Wizardi budou až do konce napínat s tím, za jaké postavy se bude hrát.
Osobně si myslím, že oproti Stranger Things, kde se starter snažil adaptovat dobrodružství, které spolu kluci v pár scénách hrají, půjde Rick and Morty mnohem víc do seriálového prostředí. Čekám důraz na humor a ujetý situace, tolik typický pro tenhle seriál, zatímco z D&D hráči budou poznávat hlavně pravidla a mechaniky, zatímco pořádný osahávání si světa Forgotten Realms přijde na řadu až mimo toto dobrodružství. Můžu se samozřejmě plést, ale když už by mi měl dávat crossover těchto dvou značek smysl, tak nejspíš v týhle podobě.

Ostatně o svérázu dobrodružství Ricka a Mortyho ve světě D&D může napovědět už čtyřdílný crossoverový komiks, který před nějakou dobou vydávaly Oni Press a IDW. A zatímco starter můžeme čekat až někdy na podzim, už za pár týdnů začne vycházet druhá komiksová řada. Jestli bude předcházet celému dobrodružství, to je opět ve hvězdách. Nápaditý bude ale tenhle crossover určitě, protože mě pobavil už náhled obálky prvního sešitu. Ta totiž přímo odkazuje na D&D modul dobrodružství jménem Dungeon of the Mad Mage. Že by se konečně podařilo překonat nedosažitelný crossover Family Guy a Star Wars? Já tam ten potenciál cítím.

Plným názvem Harry Potter Miniatures Adventure Game se dočká druhé edice. Předprodej je spuštěn od 16. července, ale něco tady nehraje…

Sotva jsem se o existenci deskovky dozvěděl, zastříhal jsem ušima. Tato hra v sobě kombinuje jednoduché deskovkové mechaniky s vypiplanou technickou úpravou figurkových her a nadchla mě už když společnost Knight Models oznámila její výrobu a přípravu kickstarterový kampaně. „To zas bude plastu“, říkal jsem si při představě, do jakých rozměrů měla hra potenciál nabobtnat přes stretch goals.

 

Smůla. Pár dní před startem Knight Models hru stáhli a rozhodli se to vydat bez asistence komunity. Stretch goals měli evidentně připraveno hodně, protože brzy po vydání základní krabice na trh dodali obrovské množství rozšíření. A já věděl, že tahle hra mě mine. Protože ty ceny byly naprosto mimo. Vyrovnaly se, ba dokonce překonávaly ceny modelů od Games Workshop, ačkoliv ani zdaleka nedosahovaly jejich kvalit ani nenabízely tu modelářskou nadhodnotu. Nebýt to značka Harry Potter, musela by se hra prodávat o třetinu levněji, aby v takovém provedení odpovídala standardu trhu. A to ještě s přivřenýma očima.

V Knight Models se podle mě chytili za nos, jinak si nedokážu představit, že necelý rok(!) po vydání hry nyní přichází s její druhou edicí. Navíc ve skutečnosti o novou edici nejde, protože jde jen o nové vydání základní krabice s pár vylepšními. Modely jsou z lepšího resinu, což teda zoufale potřebovaly, protože Knight Models s kvalitou materiálu jejich figurek bujujou už roky. Nově mají všechny figurky v krabici i žetony z kartonu, asi abyste si nechali ty figurky na výstavce a ošoupali si jen papírky. Zlepšila se kvalita materiálu ostatních komponent, od žetonů přes karty až po hrací desku. To je sice super, ale proč se to jmenuje druhá edice, když v hraní se takový pojem používá pro novou edici pravidel a ne facelift základní krabice?

 

Necelý rok po vydání je to podle mě jen a pouze marketingový trik. v Knight Games si přiznali chybu, uvědomili si, že takhle to měli začít dělat od začátku, jen to teď musí nějak šikovně prodat. A i když se nálepce jménem 2nd edition musím v duchu smát, pořád tý hře fandím. A pokukuju po ní, ne že ne, vím že má potenciál oslovit širší veřejnost než tradiční hráče figurkovek a podle toho může mít náležitý support, pokud se jí vytvoří komunita. I u nás. Jednou se třeba dočkáme turnaje, kam každý přijde se svým oblíbeným týmem kouzeníků nebo smrtijedů a pokusí se stát králem Bradavic. Ale do toho je ještě daleko. Nejdřív by to chtělo trochu ubrat na ceně.